14. ledna
Hrstku filosofů srozuměných s opravdovým fungováním světa trápí otázky: „Jak to může fungovat? Jak může pár úředníků řídit životy každé živé věci na zemi? A proč o tom nikdo neví? A jak by to vypadalo, kdyby toto tajemství bylo veřejné? Nehledě na to, že by to pak nebylo tajemství?“ Pro samé filosofování zapomněli na praktické otázky: kam se všechna lejstra strkají, jak se v nich kdo má orientovat a proč se tady nemluví o sexu.
Archivace veškerých protokolů, životopisů a jiných písemností je až směšně primitivní. Abeceda není na světě pro srandu králíkům. Na obtíž nejsou ani ohromné knihovny se skříněmi výšek mrakodrapů a délek maratonských běhů. Jednoduše proto, že to nikdo nečte, tudíž ani nehledá.
Sex je ve světě řídících bytostí jedním z dalších tabuizovaných témat. Prapůvodně byl stvořen pro rozmnožování. Jenže množit se je nuda, proto byl vymyšlen tak, aby přinášel potěšení. Ovšem nikdo už nedomyslel, že pak přestane sloužit svému účelu (kdo vynalezl antikoncepci?) a stane se zábavou pro dlouhé večery a volné chvilky před odpoledním golfem. A že se mu lidé budou věnovat radši než řádné práci. Trestat mrhání semenem by však bylo časově a jinak náročné, a tak sex a vztahy stále způsobují spoustu problémů…