365

17. ledna

„Ale to byste cítil i vy, ne? Když jste s ní mluvil před tím, jak hupsla dolů? Ono to šlo cítit docela dobře, akorát já myslel, že to bude spíš tou polívkou,“ zeptal se doktor Bílý po chvilce mlčení a dumání, během které si uvědomil, že když teď mluví s andělem, asi existuje i peklo. A že z medicínského hlediska začíná říkat pěkné nesmysly.

„Nebyl bych si jistý. Stál jsem jí za zády. Síra by vysvětlila mnohé. Ale co takhle vím, ti dole nemají zapotřebí přidělávat si víc práce. Místo pro hříšníky nevzniká samo o sobě.“

„No jo, ale taková mlaďoučká blondýnka… by to tam… ehm… oživila…“

„To oni nedělají. Sex původně vznikl za úplně jiným účelem, než je oživování šichty. Jenže ne vždycky všechno funguje tak, jak si naplánujete. To asi znáte.“

„Neznám. V práci už nemůžu nikoho zabít. Ale ti… dole, jak říkáte, o hodně přicházejí. Kvůli tomu tady však nejste. Přijďte za mnou zítra do pitevny. Podíváme se na ni. Je sice v chladicím boxu, takže nevím, jestli to k něčemu bude, ale nemusí hned pršet, že jo, stačí, když kape. Aspoň se na ni podíváte sám.“

„Rodina si ji nevyzvedla?“

„Ne. Podle záznamů žádnou rodinu nemá.“

Jiné dny

O autorovi

Jan Kadlec každý den píše 200 slov detektivního příběhu o smrti a spravedlnosti. Čtěte denně od půlnoci a připomínkujte.

Novinka: Napište vlastní kapitolu.

© Jan Kadlec, 2009